Je LEPEK JED? Aneb jak to s ním je doopravdy

Lepek a hlavně pšenice byla jednu dobu asi nejkontroverznější téma na poli fitness a zdravého životního stylu. Jednou byla doporučována jako zdravá a bezpečná potravina a jednou byla zase brána za nebezpečnou a zdraví podkopávající potravinu. Jak to teda je? Pojďme se na to podívat z nadhledu a kouknout trošku do historie.

Zelená revoluce (Green revolution)

V druhé polovině 20. století došlo v zemědělství k jedné z největších událostí. Vzhledem k výraznému nárůstu v lidské populaci po 2. světové válce, kdy byl problém podvýživy a hladu v chudých částech země se musely podniknout určité kroky, aby zvrátili tento „hladomor“.

Hlavním cílem bylo zvýšit zemědělskou produkci. Za vznikem tzv. Zelené revoluce stál americký vědec Norman Borlaug, který vyšlechtil novou geneticky modifikovanou odrůdu pšenice, kterou dnes najdeme téměř ve všech supermarketech.

Tato nová pšenice plodila větší zrna a byla odolnější vůči nemocem a plísním. Postupně šlechtitelé přišli na to, že dusík podporuje růst a plodnost potravin – a tak vznikla umělá hnojiva.

Díky umělým hnojivům začaly rostliny zvětšovat svůj objem, růst rychleji a geneticky modifikovaná pšenice vyřešila to, že díky pevnějším stonkům se konečně nezačaly lámat tenké stonky „staré“ pšenice. Začaly se tak ve velkém používat pesticidy, umělá hnojiva, postřiky, umělé zavlažování, mechanizace a začaly vznikat nové odrůdy plodin.

Odvácení hladomoru si ale vzalo svou daň

Borlaugovi se teda povedlo odvrátit hladomor a pomoct s bojem proti podvýživě, za což pak dostal Nobelovu cenu za mír.

Problém byl ten, že lidstvo bylo po 10 000 let zvyklé na ten „starý“ druh pšenice. Ve studiích se dále ukazovalo, že moderní pšenice obsahuje více tzv. alfa-gliadinu, což je protein tvořící lepek, který je největší problém pro celiaky a naše střevo, protože otevírá těsné spoje, které jsou takovou „hradbou ve střevech“ proti patogenům, virům a bakteriím a zabraňují, aby se nedostaly dále do těla, ale byly vyloučeny stolicí.

Dále se pak ukázalo, že v geneticky modifikované pšenici (tak, jak ji známe dnes), ještě před rokem 1968 bylo v pšenici až o 28% více minerálů.

Třetí problém byl ten, že se úplně změnil postup přípravy pečiva. Místo dlouhé fermentace kváskem, který snižoval obsah lepku (cca o 70%), obsah antinutrientů (které snižují vstřebávání některých minerálů) a rozštěpení gliadinu (problematického proteinu pro střevo), se začaly používat rychlejší kvasnice, které obsah lepku, gliadinu ani antinutrentů nesnižují.

Díky výše zmíněným faktorům a taky tomu, že lidé začali čím dál více konzumovat tuto geneticky modifikovanou pšenici (nejčastěji ve formě bílé mouky) se v populaci za posledních 50 let čím dál častěji objevuje celiakie a další civilizační onemocnění.

Pšenice a lepek – Konzumovat nebo ne?

Možná se teď s hrůzou díváte a říkáte si, kolik škody už tato genericky modifikovaná pšenice způsobila na vaše zdraví. Pravdou ale je, že odpovědět se nedá obecně.

Vždy bude hrát roli naše individuální zdraví. Konkrétně tedy stav imunity, náš životní styl, psychika, naše strava a další faktory, ale především naše geny.

Je vhodné jíst lepek či nikoliv?

Na tuto otázku nejde odpovědět úplně ANO nebo NE.

Rozhoduje totiž:

• Kolik lepku jíme
• Jak moc ho naše tělo dokáže tolerovat
• Jaký je nás zdravotní stav
• Jaké máme geny
• Jaký typ lepku konzumujeme

Druhou částí rovnice je JAKÝ lepek konzumujeme

To, zda bude na nás lepek působit negativně taky záleží na tom, jestli konzumujeme tu novou – geneticky modifikovanou pšenici, která je dnes ve všech pečivech, sladkostech a dalších průmyslově zpracovaných potravinách a nebo jestli se vrátíme k tomu, na co je uzpůsobeno naše tělo a jak lepek a pšenici konzumovali naši předci.

Který lepek konzumovat?

• Konzumujte starodávné odrůdy pšenice jako je kamut, špalda, červená pšenice, einkorn
• Vyhýbejte se (nebo alespoň minimalizujte konzumaci) klasické geneticky modifikované pšenici, která je dnes skoro všude (včetně sladkostí)
• Kupujte kváskové pečivo, které je fermentováno kváskem

To byl jenom velmi stručný úvod do problematiky lepku a obilovin. Není to tedy jenom černobílé, ale je potřeba pochopit, jak se stravovali naši předci a čím jsme geneticky vybaveni a podle toho uzpůsobit své stravování tak, aby naše tělo fungovalo správně a my se těšili pevnému zdraví.

Téma „Tajemství našich předků a našich biologických hodin“ jsem více do hloubky rozpracoval ve výsledku kvízu – který si můžete zdarma udělat ZDE a zjistit o sobě něco více. Získejte náskok před ostatními a navraťte vaše tělo do jeho přirozené podoby a díky tomu získejte zpět energii, dobrou náladu a pevné zdraví jednou provždy.