Samozřejmě, že ano. Může to znít jako slib, o němž je předem jasné, že se nedá splnit. Ovšem není tomu tak. Pravděpodobně jste už poznali spoustu zaručených způsobů, tipů a triků na to "co" a "jak" dělat, abyste dosáhli úspěchu.

"Co" a "jak" jsou dobré a důležité otázky. Ale je tu ještě jedna zásadní otázka, kterou si musíte položti pokud chcete docílit rychlého, výrazného a trvalého zlepšení kvality života:

"Kdy" je tím základním trikem. Je to základ úspěchu, klíč, který odemkne vaše rychlejší, chytřejší, lepší a silnější já. Znalost momentu "kdy" vám umožní využít maximálního potenciálu "co" a "jak".

I kdybyste vůbec nezměnili nic z toho co a jak děláte, a udělali jen drobnou úpravu v čase KDY to děláte, stali byste se zdravějšími, šťastnějšími a produktivnějšími. A můžete začít.. právě teď. "Kdy" je skutečně tak prosté a má takovou sílu.

Pomocí celkem malých změn ve vašem režimu - jako například změnou času, kdy si dáte první kávu, kdy budete odpovídat na emaily, kdy si zdřímnete - sladíte režim svého dne se svými biologickými rytmy a všechno se vám pak bude zdát jednodušší a bude přirozeně plynout.

Navzdory tomu, co jste možná slyšeli, existuje správný čas prakticky na cokoli. Správné načasování není něco, co si vybírátem odhadujete nebo co si lze nastavit. Je to něco uvnitř, co existuje, co je vaší DNA.

Od okamžiku, kdy se vzbudíte, do momentu, kdy jdete spát, a veškerý čas mezitím. Vnitřní hodiny zabudované ve vašem mozku stále běží a udržují si správný čas od doby, kdy vám byly tři měsíce.

Tato přesně navržená časomíra se nazývá denní stimulátor nebo také biologické hodiny. Přesněji se jedná o skupinu nervů nazývaných suprachiasmatická jádra (SCN) v hypotalamu, těsně nad podvěskem mozkovým.

Padesát tisíc let si naši předkové plánovali svůj den podle vnitřních biologických hodin. Jedli, lovili, setkávali se, bavili, vstávali, odpočívali, rozmnožovali a uzdravovali se na základě dokonalého tikotu svých vnitřních hodin nebo biologického času.

Neříkám, že život v pravěku nebo středověku byl skvělý, ale dařilo se nám vstávat se Sluncem, strávit většinu dne venku, spát v naprosté tmě, což nám bylo ku prospěchu a dožívali jsme se vyššího věku a žili kvalitnější život.

Největší zlom v olbastí lidského zdraví přišel 31. prosince 1879. Ve své výzkumné laboratoři v Menlo Parku, V New Jersey totiž poprvé Thomas Edison představil světu dlouhodobě svítící žárovku. Během desetiletí se noc prakticky vzato stala pouze volbou. S tím ale naše biologie těla nepočítala.

Už nebylo třeba vstávat..........

Ukazat, ze zivto podle biorytmu neni jenom o cirkadiannim rytmu, ale i o cirkanualnim rytmu, cirkaseptalni, menstruacni cyklus...Ukazat biorytmy z nadhledu