Možná jsi právě teď na dně.

Opustila tě.

Zradila tě.

Možná s někým jiným. A možná ti ani neřekla proč.
A ty teď sedíš, čumíš do zdi… a nevíš, co dál.

Cítíš vztek, zmatek, vinu a tichý strach, že už nikdy nebudeš ten chlap, co drží otěže.

Znáš ten pocit?

Ztratit ženu, to není jen konec vztahu.
To je rozpad obrazu, který jsi o sobě měl.

Chlap, partner, táta, manžel.

Byl jsi zamilovaný.

Vztah. Dům. Děti.

A pak jednoho dne… ticho a chlad.

Oči, které tě dřív milovaly, jsou najednou úplně cizí.
A než jsi to pobral, zůstal jsi na vše sám.

A hlavně úplně mimo sebe. 

V noci jsem čuměl do stropu.
Ve dne se přetvařoval, že je to v pohodě.

Ale v hlavě bordel.
V srdci ticho.
A v těle? Prázdno.

A pak mi došlo.
Ten rozchod...a to, že jsem byl úplně v prdeli.
To byla ta největší příležitost, co mi život dal.

Protože to byl bod, kdy jsem si poprvé řekl:
"A co když teď začnu konečně žít jako muž?"

Vím jak se cítíš.

Vnímám tvoji bolest a mám pro ni obrovské pochopení.

Jedno je ale jisté:

Nejsi ztracený. Nejsi zlomený.
Jen ses v tom vztahu zapomněl.
Snažil ses zalíbit. Udržet. Zůstat milý.

Ale ženy nechtějí muže, co se bojí je ztratit.

Chtějí muže, co stojí jako pevný břeh.

Ve své ose. Ve své jedinečnosti.

Ne motivační řeči. Ne bullshit. Ne další utěšování.

Ale 7denní plán.
Praktický. Jednoduchý. Reálný.

Každý den jeden malý krok, co tě vrací do těla, do směru, do sebe.
A co je především důležité – do přitažlivosti k ženám.

Protože víš co?

Když jsi zpátky v sobě…

Ženy to vycítí dřív, než něco řekneš a pak seš magnet a ne další naháněč, kterých mají plný inbox.

A ženy kolem mě to cítí.

Ne proto, že bych se s tím narodil.
Ale protože stojím sám za sebou.

A to je ta energie, kterou žena nemůže ignorovat.

A možná si říkáš – tenhle týpek má dar od Boha.
Ale ne.
Tohle nebylo zadarmo.
Tohle jsem si musel postavit metodou pokus omyl.

Z chaosu. Ze dna. Ze situace, kdy jsem se bál říct vlastní názor....

Ty už ale nemusíš, protože máš mě.

Ne ezobláboly. Ne laciné pick-up fráze. Ne kecy o pozitivním myšlení a afirmacích.

Ale akce. Přítomnost. Rámec chlapa, který jde a je rozhodnutý vše přeskládat od funkčních základů.

Každý den něco konkrétního.

Pro tělo, mysl, přitažlivost.

Co tě čeká v online kurzu Zpátky na trůn?

Získáš okamžitý přístup k celému 7dennímu akčnímu plánu, který tě krok za krokem postaví zpátky do síly.

Ale to ale není všechno.

Rozumím ti.
Ale zkus si to přehodit…

Kolik už tě ten rozchod stál?
– Kolik nocí jsi nespal?
– Kolik dní jsi neměl chuť vůbec nic dělat?
– Kolik hodin jsi proscrolloval, jen abys nemusel cítit tu bolest?

A kolik bys dal za to, aby to už přestalo bolet?

Tenhle kurz nestojí ani jako večeře v restauraci.
Nestojí jako pár hodin s psychoterapeutem.

Za cenu, která je dnes nižší než plná nádrž benzínu, dostaneš návod, jak se znovu postavit zpět do své síly.

Jak přestat čekat, že se to nějak spraví…
A místo toho zase začít řídit svůj život jako chlap.

Nebudeš už ten, co doufá. Nebudeš ten, co čeká.
Nebudeš ten, co si přehrává staré zprávy.

Budeš ten, co vede.

Ženy tě začnou cítit.

Ale tentokrát to nebudeš dělat pro ně. Tentokrát už to budeš dělat pro sebe.

Tenhle plán totiž není náhodný.

Je postavený z toho, co jsem si sám prošel a z toho, co fungovalo u mnoha chlapů, co byli přesně tam, kde jsi teď ty.

Seděli jsme na střeše jednoho stylového hotelu v Bangkoku.

Byla horká noc, město hučelo pod námi jako tepající srdce.
Sklenky orosené, hudba tlumená, světla rozmazaná… ale on byl ticho.

Kdysi sebevědomý, srdečný, vždy s úsměvem.
Ale teď?

Z něj zbyl jen stín.
A pak řekl něco, co mi zůstalo v hlavě dodnes:

„Víš,“ řekl a chvíli hledal slova, „na prstýnku jsme měli vyryté navždy… a ona mi řekla, že se chce rozvést.“

Byli spolu 14 let.

Manželství, dvě děti.
Společné podnikání.
Společné sny.

Byli jako tým.
Jako dvě lodě plující stejným směrem.
Alespoň si to myslel.

Ten večer v Bangkoku mi řekl:
„Já už nevím, kdo vlastně jsem.
Byl jsem táta, manžel, podnikatel…
ale teď? Teď jsem jen… nic.“

V tu chvíli jsem cítil, jak moc tohle není jen jeho příběh.
Kolik chlapů tímhle prošlo a ještě projde?

Kdybyste mě vzbudili o půlnoci dokázal bych přesně odvykládat, co jsem od Jirky slyšel asi 100x.

Celý jeho příběh, jeho pocity, emoce... jeho syrovou sebereflexi.

Potřeboval bezpečný prostor, aby mohly emoce proudit a on si je mohl odžít v té nejčistší pravdě.

Téměř denně po dobu jednoho měsíce jsme spolu seděli a on pořád znova vykládal a já mu držel prostor. 

Zažíval absolutní rozklad na prach a mikročástice:

Pobyl v tom pekle. Odžil si to. Neutekl.

Každou slzu, každý nádech, každý výkřik ve tmě.
Protože jen skrz tu bolest vede cesta zpět k sobě.

A právě v tomhle pekle začal stavět základy… nového ALFA chlapa.

To ticho, kdy ti v hlavě hučí tisíc myšlenek.
Jen sedíš. A dýcháš. A přežíváš hodinu za hodinou.
A právě v tom tichu ucítil sebe.

Ne ten obraz chlapa, co se snaží všem vyhovět.
Ne ten, co se bojí říct, co chce.

Ale ten syrový, skutečný. Ten, co už nemá co ztratit.

A pak přišlo rozhodnutí.
Už ji nebudu sledovat. Už nebudu čekat, že se vrátí.

Přes den se staral o svoje dvě děti, sdílel se mnou co ho tížilo... ale také se poprvé přihlásil na lekci thai boxu. 

Tělo chtělo řvát a on ho poslechl.

Začal vnímat svůj dech. Svoji sílu. Svoje hranice.

A každý trénink ho čistil od bolesti.
Každý úder ho vracel k sobě.

A každý pot na žíněnce mu připomínal:
„Jsem chlap. Jsem tady. A nikdo mě nesloží, dokud sám nepadnu.“

Od té chvíle už nemluvil o změně.
Stal se jí.

Vidíš to na první pohled.

Klid v očích. Rozhodnost v těle.
Nečeká, až mu někdo řekne, co má dělat.
Nevysvětluje se, proč něco chce.

Ví, kdo je... a ženy to cítí dřív, než cokoliv řekne.

Ale nebyl to jen thai box.

A právě tam…
mezi potem, tichem, vztekem a slzami…
se začal rodit nový muž.

Ne verze, která „to překonala“.

Ale verze, která to přijala. A přetavila v sílu.

Protože pokud jsi dočetl až sem,
něco v tobě ví, že takhle už dál žít nechceš.

Že nechceš jen přežívat. Hrát si na pohodu, když tě to v noci drtí.
Že se nechceš dál ztrácet v minulosti, v iluzích, v naději, že „ona“ se vrátí.

Ne.

Chceš zpátky sebe.

A právě proto jsi tady.

Možná teď cítíš bolest.
Zmatek. Vztek. Strach.
Ale i pod tím vším… je jiskra.
Touha stát se mužem, kterým jsi měl být celou dobu.

A víš co?

Ten chlap tady už je.
Jenom čeká, až ho probudíš.

Nehledáme dokonalost.
Nepotřebuješ být drsňák, nebo mistr žen.

Stačí jedno: být ochoten začít. 

A když to dokázal Jirka…
chlap v troskách…
pak to můžeš dokázat i ty.

Ten první krok je teď před tebou.